2. 8. 2018
Snad každý už slyšel o klimatických změnách, globálním oteplování a katastrofálních důsledcích pro život na zemi. Faktem je, že se z toho stalo tisíckrát omílané téma a tak tisíce tun plastu v oceánu, nedýchatelný vzduch ve velkých aglomeracích, alarmující sucho v dříve tolik úrodných oblastech, už málokoho překvapí.
Přirovnala bych to k žabímu syndromu (žába ve vodě v hrnci se pomalu ohřívá až se uvaří, aniž by se znepokojila). Klima se otepluje, přibývá letních, respektive tropických dnů (v roce 2018 bylo do svaté Anny, tedy do 26. 7. , 75 letních dní, kdy teplota přesáhla 25° C a 21 tropických dní, kdy teplota přesáhla 30° C. Astronomické léto však začalo 35 dní před svatou Annou. Tyto meteorologické údaje jasně potvrzují dopady klimatické změny způsobující v Čechách a na Moravě kritické sucho, ohrožující úrodu, lesy a vodní zdroje.). Města jsou přehřátá, čemuž pomáhají povrchy kumulující sluneční záření: černé střechy, černý asfalt, beton, stovky rozpálených vozidel na nestíněných parkovištích. Tyto rozpálené povrchy vyzařují teplo zpětně do okolí, sálají teplo dlouho do noci a město se nestačí ochlazovat.
Na to, že k životu ve městě potřebujeme klimatizované kanceláře, byty či auta si zvykáme. Také na to, že je sucho. Zkrátka většinou pokrčíme rameny, pokýváme hlavou a smiřujeme se s tím, že v létě je ve městě k nevydržení. Konkrétně v Prostějově se navíc vytrvale kácí vzrostlé stromy. Pod rouškou “revitalizace” se ničí funkční zeleň, na jejíž místo jsou vysazované nové stromky. Jak taková zeleň po pár letech od vysazení vypadá, se můžete podívat na obrázku. Nic moc, že? A víte, že k nahrazení jednoho 80letého buku je potřeba 1500 desetiletých stromků? (zdroj: Václav Větvička – Život se stromy, nakl. Dokořán, 2017). Z Prostějova se pomalu stává dokonalá betonová placka. Když vezmeme v úvahu, že leží v inverzní kotlině a v zimě je vzduch v Prostějově často horší než například v Ostravě, nabízí se otázka, jak dlouho ještě “žába vydrží”…
Přitom stačí opravdu málo.
Proti přehřívání měst fungují zelené střechy. Ty pomáhají zadržet dešťovou vodu, ulevují kanalizacím při přívalových deštích a následným odpařováním ochlazují okolí. Zelené fasády v podobě popínavých rostlin, či vertikálních zahrad jsou dalším vydatným pomocníkem proti přehřívání měst. Zelené fasády a střechy absorbují prach a jiné škodlivé látky, v létě šetří energie na klimatizaci, v zimě na otop. Propustné povrchy místo nepropustného asfaltu a betonu spolu se zelenými parkovišti slouží k zasakování srážek. Odpařování vody z půdního povrchu a stromů ochlazuje okolí a zpříjemňuje mikroklima. Ke zpříjemnění mikroklimatu města rozšiřují a pořizují komunitní zahrady.
S plastem v oceánech, nebezpečným drancováním planety, nešetrným nakládáním se zdroji asi hned teď nic neuděláme. Začít u sebe a po malých kouscích je však víc než snadné. Pojďme sázet nové stromy, jimž bude věnována řádná povýsadbová péče tak, aby vzápětí neusychaly. Namísto betonu a asfaltu zakládejme travnaté plochy a propustné povrchy.
Po vzoru ostatních měst je třeba zřizovat zelené fasády, střechy, parkoviště. V současné době navíc MŽP poskytuje dotace „ZLEPŠIT KVALITU PROSTŘEDÍ V SÍDLECH“ na zakládání parků, zahrad, sadů, alejí, lesoparků, na ošetření stromů a doplnění stávající výsadby, obnovu a zakládání doprovodních vodních prvků jako jezírek, mokřadů drobných retenčních nádrží apod. Je obrovská škoda je nevyužít a nezpříjemnit si místo k životu.
Jana Jaňourová
kandidátka do zastupitelstva města Prostějova za Zelené na kandidátce Na rovinu
