10. 11. 2019
Hanácké noviny vydaly článek, v němž náš předseda Ivo Lužný vzpomíná na sametovou revoluci v Prostějově, i to co jí předcházelo. Řeč byla i o jeho občanských aktivitách směřujících k připomínce výročí sametové revoluci i členství ve Straně zelených. Celý článek najdete ZDE.
V Prostějově měly události sametové revoluce roku 1989 podobnou kulisu jako v jiných městech. Oprýskané domy, nápisy na obchodech, uniformita, šeď i nevlídné podzimní počasí. Na mítincích však vládlo nadšení, solidarita, touha po změně. Na generální stávce 27. listopadu stál tehdy v popředí vousatý mladý muž, dvaatřicetiletý Prostějovan Ivo Lužný.
Po absolvování Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině, obor stavba a údržba tratí nastoupil v roce 1981 k traťové distanci v Pardubicích. „U severozápadní dráhy v Ústí nad Orlicí jsem se seznámil s lidmi, kteří měli přístup k samizdatu. Patřil k nim i Jaroslav Hubený, organizátor bytových seminářů,“ zmiňuje Lužný přítele, který nedávno vydal o akcích knihu Pátečníci ze ztracené varty. U dráhy také poznal pozdějšího hudebního kritika a publicistu Vladimíra Vlasáka. Populární hudba různých žánrů byla Lužného velkým koníčkem, stal se i členem Jazzové sekce Svazu hudebníků ČR a členem Sekce mladé hudby.
V polovině osmdesátých let se vrátil do Prostějova. Organizoval promítání našich i zahraničních zakázaných filmů v klubovně zahrádkářského svazu na Husově náměstí. S manželkou Jiřinou a Evou Bělkovou na cyklostylu přepisoval texty. Byly mezi nimi studie literárního kritika Bedřicha Fučíka či esej Karla Čapka Proč nejsem komunistou. „Na jaře 1989 jsem si společně s kamarádem zakoupil v Tuzexu malý osmibitový počítač a k tomu jednojehličkovou tiskárnu. A to už potom měly texty jinou úroveň i rozsah,“ doplnil Lužný.
(…)
Do aktivní politiky se vrátil v roce 2010 jako člen Strany zelených, nyní je předsedou základní organizace v Prostějově. Na polistopadový vývoj se dívá velmi kriticky. „Atmosféra svobody, nastolení demokracie a uchopení lidských práv byly po roce 1989 záhy vystřídány nečistými politickými hrami, divokou privatizací, rozvolněním mravů, pojímáním svobody bez zodpovědnosti, protěžováním honby za mamonem, oddalováním vlády práva, zánikem studu, zbytků morálky a respektu vůči základním společenským pravidlům. Renesance rozumu se nedostavila. Obklopila nás plytkost a konzum,“ říká.
Celý článek si můžete přečíst na webu Hanáckých novin ZDE.
