10. 11. 2018
Před třemi lety Český rozhlas sestavil žebříček okresních měst na základě analýzy Evropské agentury pro životní prostředí. Prostějov se se 7,14 % zeleně na svém území umístil na 53. místě z 60 okresních měst. První byl Děčín se 63,45 % zeleně. Za posledních 6 let zmizelo z Prostějova 970 stromů. A to leží v intenzivně obdělávané zemědělské krajině s minimem zeleně a srážek. Data před časem prezentovala Mladá fronta DNES.
Během revitalizací byly nejen vykáceny stromy a keře, ale i zaasfaltovány další stovky metrů čtverečních. Vinou nepropustných a tmavých ploch zesiluje efekt městských tepelných ostrovů, kdy se povrchy silnic, chodníků a střech rozpalují na vysoké hodnoty, akumulují sluneční energii a zpětně vyzařují teplo. V době, kdy stoupá počet letních a tropických dní, využívají města plány na adaptaci na klimatickou změnu, tedy plány, jak přežít vlny veder, sucha, přívalové deště a jiné klimatické vlivy. Mnohé studie dokazují, že dlouhodobé vysoké teploty mají na svědomí sníženou schopnost koncentrace, zvýšenou nehodovost, sníženou efektivitu práce, zvýšenou nemocnost a dokonce tisíce předčasných úmrtí. Pro informaci jak jsou vlny veder nepříznivé: Ve Francii v roce 2015 během 20 dní s teplotami vyššími než 30 °C stoupla úmrtnost v důsledku veder o 80 %, přičemž celkové množství obětí bylo odhadnuto na 15 000.
O stromy se musí pečovat
Největším pomocníkem na přežití vysokých letních teplot je zeleň dobře zásobená vodou. Nejefektivněji klima ochlazují stromy s mohutnými korunami – nejlépe stíní a postupným odpařováním vody ochlazují a zvlhčují městské klima. Keře ve městě nejlépe zachytávají prach, přízemní ozón (zvláště poblíž komunikací), snižují dopravní emise a tlumí hladinu hluku.
Stromy plní funkci estetickou, čisticí, chladicí, zhodnocují bydlení. V lokalitách s parky a krásnými stromy jsou zkrátka dražší nemovitosti (jedovaté thúje se nepočítají ani za cenné, ani za krásné stromy). Při prostějovských revitalizacích mizí právě cenné vzrostlé stromy. Mýtus, že staré stromy jsou nebezpečné, arboristé a dendrologové dávno vyvrátili. Tvrdí, že staré stromy jsou ve městě užitečné a bezpečné. Je však třeba o ně správně pečovat. Nebezpečné jsou nemocné stromy, stromy poškozené, s poškozeným kořenovým systémem. Stromy jsou ve městě stresovány různými faktory, jsou dokonce ohrožovány špatnou péčí, například neodborným řezem, poraněním kořenů při stavebních pracích. Otevřenými ranami vnikají do stromových pletiv dřevokazné houby, v jejichž důsledku strom onemocní a pak se stává nestabilním a nebezpečným.
Jinde to jde, v Prostějově ne
Na začátku 21. století moudrá města činí opatření na ochlazení a ovlažení městských tepelných ostrovů a hospodaří s dešťovou vodou. Zadržují dešťovku na místě spadu sváděním do vsakovacích louček, parků, mokřadů, jezírek, zahrad, jímáním do retenčních nádrží. Zkrátka vzácná voda se nenechá odtéct dešťovou kanalizací. Ne tak v Prostějově. Zde se při revitalizacích buduje nová dešťová kanalizace, aby vláha rychle odtekla. Škoda jí. Voda už několikátý rok citelně a viditelně chybí.
Je jasné, že parkovat je třeba. Experti doporučují zelená parkoviště, s propustnými povrchy (pro vsáknutí vody), stíněná stromy, příjemná na pohled, pobyt a parkování. Dokonce Ministerstvo životního prostředí vypsalo program „Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech“, v němž poskytuje dotace na všechna výše uvedená vylepšení.
Některým Prostějovanům se nelíbí revitalizace na Tylově ulici a v Šárce. Nestačí jim květinové záhonky před radnicí a stromy v jiných čtvrtích. Chtěli by mít zeleň v místě bydliště jako před revitalizací. Říkají, že jim revitalizace znehodnotila bydlení. Prý budou mít v létě moc teplo, přibude hlučnost a prašnost. Nelíbí se jim bydlení na parkovišti. Neví, jak přežijí další horké léto. Zvláště šťastlivci, kterým v Šárce přímo pod okny postavili dálnici. Když jim tam vyrostla tlumící, stínící, ozdravná, čistící a léčivá zeleň, přišli o ni. Dvě mé známé si zoufají tak, že se hodlají stěhovat pryč z města. Bohužel. Nebudou první, a jestli to tak půjde dál, ani poslední. Už tak obyvatel Prostějova ubývá. A toto je jeden z důvodů. Možná by stálo za uvážení najmout zahradního architekta, či arboristu, který by naplánoval rozvoj městské zeleně a následně dohlédl na její péči. Prostějov a jeho obyvatelé si to určitě zaslouží.
Jana Jaňourová
