26. 9. 2019
V poslední době se na nás jako na zastupitele obracejí naši voliči s dotazy, jak město již dnes řeší možný nedostatek vody. Jakou má koncepci do budoucna, zda vnímá současné suché a bezdeštivé období a připravuje se na to, že vody bude stále méně?
Všichni vnímáme dlouhodobé sucho, v jehož důsledku začíná být voda vzácnou surovinou. Týká se to především dešťové vody. Srážek je stále méně, a proto je nutné s dešťovou vodou velmi zodpovědně hospodařit. Tuto oblast řeší legislativa – zákon č. 254/2001 Sb., o vodách – vodní zákon. Již v rámci územního plánování je obec povinna myslet na hospodaření s dešťovou vodou tak, aby budoucí stavební pozemky byla schopna podle stavebního zákona správně vymezit a přitom respektovala veškerá ustanovení vodního zákona.
Legislativní úprava o hospodaření se srážkovými vodami od roku 2010 upřednostňuje povinně zasakování. „Stavby, z nichž odtékají povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.“ Hospodaření s dešťovou vodou podle těchto ustanovení platí i pro Prostějov.
Od roku 2010 má tedy každý stavebník povinnost zajistit vsakování či zadržování dešťové vody. Vsakování srážek může probíhat jako povrchové nebo jako podzemní. Povrchové vsakování řeší např. průleh, tj. vsakovací příkop, rýha se štěrkovým tělesem, zelené vsakovací plochy, vsakovací pruhy podél komunikací, retenční objekty, umělé mokřady. Vsakování podzemní je technicky složitější. Na splnění podmínky vsakování závisí získání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudační souhlas. Stavební úřad má tedy od roku 2010 povinnost při územním plánování řešit vsakování či zádrž srážkových vod nejen při nových stavbách, ale také při všech renovacích, revitalizacích, rekonstrukcích. Kde jsou v Prostějově dešťové zahrady, vsakovací záhony, vsakovací průlehy, nádrže na srážkovou vodu? Od roku 2010 již proběhla řada rekonstrukcí, renovací, oprav. Byly postaveny nové objekty. Zohlednili jsme ustanovení vodního zákona?
Na zmírnění sucha, zpomalení odtoku vody z území, ale i na opatření proti povodním poskytuje ministerstvo životního prostředí obcím až do února 2020 dotace na hospodaření s dešťovkou (výzva č. 119). Jedná se o tzv. „Velkou dešťovku“, tedy finanční podporu na zajištění efektivního hospodaření s dešťovou vodou. Na systémové odpojování od dešťové kanalizace, kdy se dešťová voda bez jakéhokoliv využití odvádí, jsou poskytovány dotace do výše 85 % celkových výdajů. Jak město Prostějov tuto štědrou nabídku doposud využilo nebo v budoucnu využije při revitalizacích ulic Plumlovské, Trávnické, Wolkerovy, sídliště Šárka? Možnosti řešení se nabízejí. Věřme, že samospráva o nich ví, moudře s nimi již dnes pracuje a v budoucích letech bude pracovat v souladu s platnou legislativou. A to především ve prospěch a k užitku občanů Prostějova.
Martin Hájek
zastupitel města Prostějova za koalici Na rovinu, člen Strany zelených
Zdroj: https://voda.tzb-info.cz/destova-voda/16646-priklady-dobre-praxe-hospodareni-s-destovou-vodou-v-rakousku Průlehy s retenčními rýhami mezi pavilony kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích.
Zdroj: https://www.moudramesta.cz/moudre-hospodareni-s-vodou-ve-meste-osetri-kvalitni-studie/ Hospodaření s dešťovou vodou: Ukázka vsakovacího průlehu v obytné zástavbě. Foto: Jiří Vítek
